Všichni víme, že každý člověk je svým způsobem společenský. A proto život ve společnosti příjemných lidí je velice důležitý. Protože já si vzpomínám, když jsem jednou trpěla depresemi, tak jsem ani kolem sebe neměla žádné přátele. A vy si možná říkáte, že když někdo nechá někoho ve stresu a nepomůže mu, tak to vůbec nejsou přátelé anebo rodina. A já s vámi souhlasím, ale zase na druhou stranu musím uznat a přiznat se, že já jsem vlastně nikdy žádné přátelé skoro neměla. Měla jsem pouze celý život dvě nejlepší kamarádky a jednoho kamaráda, ale kamarád bohužel před osmi lety zemřel a moje dvě nejlepší kamarádky, tak ty se každá vdaly a potom se odstěhovaly do jiného města, které bylo minimálně sedmdesát kilometrů vzdálené.

Takže jsme se potom přestávali vídat méně a méně. A sice se tak třikrát ročně se navštívíme, kdy potom u sebe také přespíme, ale taková společnost mi absolutně nestačí. Protože dříve jsem byla zvyklá na takovou společnost, kde mi bylo opravdu příjemně. S kamarádkami i s kamarádem jsme všichni chodili do restaurací, protože jsme bydleli vlastně všichni na jedné ulici. Akorát kamarád bydlel o dvě ulice dál. Takže jsme se vídali opravdu skoro každý den a bylo nám prima. A věřte mi, že když člověk vyrůstá ve skvělé společnosti, tak je potom více klidnější a je více veselejší.

A potom, když jsem přišla o své přátele, tak jsem z toho byla velice smutná. Naštěstí jsem si našla v práci jednu kolegyni, se kterou občas zajdeme na kávu a na oběd, takže jsem opravdu ráda, že mám zase nějakou spřízněnou duši. Život ve společnosti pro mě je opravdu lepší než život o samotě. A jak snášíte samotu třeba vy? Nebo taky máte raději společnost skvělých lidí? Myslím si, že taky někdo má rád samotu, ale většina lidí nechce být samo. Člověk je od přírody tvor společenský.