Inu, není na tom nic špatného. Zvědavost je běžná lidská vlastnost a obzvláště v dětském věku je na té nejvyšší úrovni. Potíž je někde naprosto jinde. Sundání zadního krytu z budíku a následný rozbor jeho střev se mohl setkat nejvýše s nepochopením majitele onoho řinčícího přístroje. Kdežto sundat kryt počítače a nechat šňůru v zásuvce, to už je naprosto jiný level a skrývá se tu skutečně velké nebezpečí. Někdy dokonce smrtelné. Takže se i vy jako dospělí musíte řídit přísnou zásadou. Když už musíte dovnitř koukat, VŽDYCKY vytáhněte veškeré kabely, které vedou do vašeho přístroje.

Chráníte tím svůj počítač, a hlavně také sami sebe. Nu a již je kryt sundán a copak to tam máme. Máte v ruce šroubovák? Tak musíte do všeho rýpnout. Zkuste si tím obří šroubovákem něco vypáčit nebo vyviklat. Nemusíte se bát, ten stroj pak díky tomu už stejně nikdy nepojede. Tak, dosti legrace. Skutečně ten šroubovák někam položte. V té skříni není nic, co byste mohli jako amatér opravit. Nejvýš můžete dvěma prsty vytáhnou desky RAM paměti a dát je zpátky. Předpokládám jaksi, že moc dobře víte, co je to elektrostatický výboj a máte patřičný náramek.

Jistota je jistota. Vevnitř teď vidíte základ, tedy přesněji základní desku, zvanou též deska mateřská. Na ní je umístěn procesor, tedy srdce počítače a větráček na něm je to jediné, co byste viděli se točit, kdybyste ovšem nevytáhli kabel. Hej, ať vás ani nenapadne jít ho zase zastrčit! On je tam ještě jeden ventilátorek a to u trafa v zadní části, ale ten je většinou rafinovaně ukrytý a spíše jej uvidíte zvenku přes ochrannou mřížku. Mimo této desky je zde tedy ještě již zmíněná RAM paměť, ale také zvuková karta a grafická karta, pokud není integrovaná. A hlavní je zde hard disk, tedy to, kam si uložíte vaši práci. A o těchto discích další info v příštím článku, zde již není dosti místa.