S ženami je to někdy opravdu hodně složité a také obtížné. Já sama jsem si řekla, že kdybych si měla vybrat, tak bych samozřejmě chtěla být taková ta klidná žena, která vždycky všechno ví a která vždycky všechno zná. Naštěstí jsem ale takový typ ženy, který je takový pečlivý a doma moc ráda také uklízím. Samozřejmě, že jsou i ženy, které třeba vůbec nerady uklízí. A to je potom někdy opravdu hodně špatné, protože já zastávám ještě takové ty zastaralé názory, kdy žena má doma uklízet a pečovat o děti a muž má chodit do práce. Já se to jinak ani nedokážu představit.

Mám ráda, když se mohu starat o rodinu. Baví mě, když třeba mohu také pečovat o partnera a dělat mu obědy a hlavně večeře. My se totiž s partnerem vždycky scházíme až večer, protože každý jsme v práci opravdu hodně dlouho, a tak mě těší, že já potom večer mohu udělat večeři a potom si společně sedneme ke stolu a povídáme si. A také u toho jíme a občas si také dáme víno. Je hodně žen, které ale tohle vůbec nemají rády, protože jsou to potom také v druhém případě emancipované ženy. Emancipované ženy jsou takové, které třeba zase nerady sedí doma a nerady vaří anebo nerady uklízí.

Já vím, že je to každého věc, ale kdyby bylo na mě, tak já bych spíše dodržovala takové ty zásady a takové ty stereotypy, které byly dříve. Mně se tohle líbí. Naštěstí takhle to má i můj partner. Já vím, že partnerovi se asi líbí, že nemusí uklízet a že nemusí ani vařit. Jenomže já bych to po něm ani nechtěla. Já si jednoznačně nedokážu představit, kdybych viděla třeba svého partnera, jak umývá nádobí anebo jak umývá podlahu. Mě by to přišlo velice vtipné a musela bych se smát. Já tyhle věci beru, jako že to je ženská práce. Také bych ale chtěla zmínit, že například moje sestra ji zase pravý opak mě. Moje sestra je taková emancipovaná žena a mně se stále směje, že já jsem jenom zastaralý typ ženy.